Kdo jsme? Laické domácí misijní hnutí je mezinárodní, nezávislé, nesektářské, nezaměřené na výdělek náboženské hnutí. Slučují se v něm s cílem dobrovolné spolupráce mnozí křesťané, zvláště osoby světské všech profesí a orientací z různých vyznání a bez vyznání. Tvoří tímto způsobem náboženskou společnost v mnoha zemích. Toto hnutí není spojené s žádnou jinou skupinou nebo denominací. Samofinancování uskutečňuje z dobrovolných sbírek, darovaných anonymním způsobem. Cílem Laického domácího misijního hnutí je vyučování evangelia („zvěstuji vám velikou radost“ – Lukáš 2:10, 14), pobízení k růstu charakteru k podobě Ježíše Krista, rozšiřování biblických znalostí a pobízení jiných k jejímu rozšiřování (zvlášť pak vědy vztahující se k naším časům) a také povzbuzení k věnování většího zájmu individuálnímu a skupinovému studování Bible podle nesektářských zásad ve sborech, v místech shromáždění nebo v domech apod. Abychom realizovali své cíle, Laické domácí misijní hnutí v mnoha zemích vydává a šíří v různých jazycích – prostřednictvím rozšiřovatelů (kolportérů), evangelistů a jiných křesťanských pracovníků, poštou apod. – mnoho knih napsaných na základě Písma svatého a také brožur, časopisů a bezplatných letáků. Hnutí taktéž využívá své kvalifikované řečníky, učitelé a evangelisty k vedení biblických studií, diskuzí a shromáždění otázek a odpovědí, projekcí filmů a biblických obrazů, ohlašování ilustrovaných biblických besed a také vykonání svatebních služeb, poslední služby – pohřební atp. Laické domácí misijní hnutí ve své nynější formě vzniklo v roce 1920, když Paul S. L. Johnson, Raymond G. Jolly (hlavní pomocník Paula S.L. Johnsona) a jiní potřebovali název k publikačním a ostatním cílům, v různých formách evangelické služby, bez toho aby náleželi denominacím. Paul.S.L. Johnson, až do své smrti v roce 1950, byl také redaktorem časopisů hnutí „Přítomná Pravda“ a „Biblická korouhev“. Věříme, že nikoliv tradice, ale výhradně Písmo svaté je inspirováno Bohem a podává dokonalé zásady a vzory jednání. Kromě etického učení obsahuje také doktríny, zaslíbení, napomenutí, proroctví, historie, předobrazy a stanoví tak dostačující duchovní pokrm pro křesťana. Učení Písma svatého vyžaduje harmonickou interpretaci. Proto Bůh používal zvláštní učitelé v časech Starého a Nového zákona, v průběhu Věku evangelia a podobně činí i dnes. Spisy zvláštních učitelů, vycházející z Bible, nikoliv z lidské tradice, jsou klíčem k poznání obsahu Písma svatého. K těmto učitelům řadíme mnoho významných a známých reformátorů křesťanstva, jako jsou: Arius z Alexandrie, Petr Abélard, Petr Valde, Marsilius z Padovy, Jan Tauler, Jan Viklef, Jan Hus, Martin Luther, Balthasar Hubmaier, Michael Servetus, Tomáš Cranmer, Jan Wesley, Barton Stone, William Miller, Charles Taze Russell a Paul S.L. Johnson. Jejich prostřednictvím, jako symbolických proroků, dal Bůh svému lidu čisté biblické doktríny. Této jejich šafářské doktríny uznáváme jako pocházející od Boha. Zde jsou některé z nich:
Odmítáme mylné nauky o trojjedinosti Boha (Trojici), dvou podstatách Ježíše, mši, transsubstanciaci, apoštolské posloupnosti, prvenství a neomylnosti papeže, očistci, vědomí zemřelých, nesmrtelnosti duše, věčných mukách, kultu Marie a svatých, křtu nemluvňat, predestinaci a mnoho jiných nauk, které se nezakládají na Bibli, ale byly převzaty z pohanských náboženství a přivedly církev k apostázi. Rozumíme, že toto učení Bůh dával církvi s cílem její nápravy a rozvoje, ale ona je zamítla, podobně jako to učinila židovská církev v časech Starého zákona. Dva Boží služebníci, pastor Ch. T. Russell a prof. P. S. L. Johnson, nejen vycházeli z učení svých předchůdců a zachovali kontinuitu a harmonii biblické interpretaci od apoštolské doby až do dneška, ale také, výhradně na základě Písma, podali další nauky určující účel, způsob a čas druhého příchodu a způsob uvádění lidstva do pozemského Božího království, postupného odstraňování smrti a zdokonalování probuzeného lidstva v přípravě k věčnému životu na zemi. Osoby posvěcené a přijímající hlásanou hnutím Pravdu jsou členy nezávislých sborů, bez ohledu na pohlaví, rasu a sociální původ. Spojuje je společná životní cesta – ubírat se za Pánem Ježíšem, protože podstatou našeho působení je jednota spolupráci v studování, praktikování a hlásání biblického učení, zveřejňovaného v parúsijné a epifanické literatuře. Sborová shromáždění jsou otevřená. Konají se o nedělích a státních svátcích: přednáška a berojské bádání (diskuse se mohou zúčastnit členové a nečlenové sboru). Shromáždění začíná a končí zpěvem a modlitbou. Sboroví služebníci jsou volení členy jednotlivých sborů ve veřejném hlasování zvednutím ruky, kvalifikovanou většinou (75%). Názvy jsou převzaty z Písma svatého: starší (v Bibli také pastýři, učitelé a biskupové), sloužící Božím slovem a diákoni, vykonávající vedlejší služby mj. pořádkové, správní atd. Máte-li dotazy, rádi je zodpovíme. Kontaktujte nás prostřednictvím emailové adresy. |